Co se mě týče, existují čtyři
definice horizontu události. Počítám totiž také film Horizont
události, kde vesmírná loď Horizont události cestuje k jiné,
dávno ztracené lodi, která náhle začala vysílat nouzový
signál. A říkám to jen proto, že stojí za to. Dalším
horizontem je hranice kolem černé díry, hranice vesmíru, a okraj červí díry.
Nejprve k rozpínání vesmíru.
Zajímavé je, že nikde ve vesmíru neexistuje střed, od nějž by
se vesmír rozpínal. Vesmír se rozpíná všemi směry stejnou
rychlostí. To má za důsledek, že vzdálenější dva body
prostoru se od sebe vzdalují rychleji než dva blízké body. Vedle
toho navíc vesmír nemá pro rychlost rozpínání dvou vzdálených
bodů prostoru žádný limit, jako je například mezní rychlost
hmoty a rychlost světla, proto je také možné, aby se od sebe dva
velmi vzdálené objekty vzdalovali dokonce rychleji, než světlo.
Nejde totiž o pohyb hmoty samotné, ale o hmotu unášenou
prostorem. Hranice, za kterou se od nás vše pohybuje nadsvětelnou
rychlostí, se nazývá horizont události. Nikdy, ani kdybychom
čekali nekonečně dlouho, nemůžeme navštívit, nebo jen spatřit
cokoli za horizontem. Světlo je v pohybu směrem k nám rychlostí
světla unášeno od nás vyšší rychlostí.
Černá koule představuje horizont |
O červí díře si musím nejprv něco zjistit, ovšem díky tomu, že se jedná o zakřivení prostoru, by se měla chovat dost jako černá díra. Páni, vypadá to, že s těmi definicemi extrémních vesmírných těles si užiju ještě spoustu srandy...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Vám za komentář, a to i v případě, že mě s ním štvete :)