Vlastním, tedy jsem

Snad právě proto, že právo na majetek, jeho ochranu a hromadění má tak pochybný morální původ máme pořád ve společnosti hojnost zlodějů. Ten nejasný původ se vztahuje zejména k majetku půdy a pozemku. V době, kdy Země neměla jediného majitele, co koho opravňovalo si zabrat její kus pro své účely? Obdělávám a pěstuji zde obilí, chovám dobytek, proto je teď tahle půda má a budu na ní bydlet... Je v tom minimálně cítit rozpor, či snad irelevance. Právo na majetek v podobě movitých předmětů se snad hájí lépe, vyrobil jsem si, zaplatil jsem si, vyměnil jsem se sousedem za tohle a tamto (popř. ukradl jsem si :). Jenže takový majetek podléhá stejné logice, jako nemovitost, pouze s tím rozdílem, že materiálu použitého k výrobě předmětu je víc než dostatek a obnovitelné množství. Stále se může podařit přehnaným využíváním suroviny vyčerpat její zásoby, zejména odkloníme-li se z principu "potřebuji k přežití". Nesnadno si přiznáváme, že co v západní kultuře přebývá v jiných částech světa chybí. Chybí toho dokonce tolik, že se musí pod záštitou politické či náboženské ideologie místní lidé ohánět puškou.

A jsme v současnosti.

Podobným způsobem jako jsou blízkovýchodní kultury nuceny se bránit hladu a strádání regulací válkou jsme i my jako rádoby pokrokové kultury při pomyšlení na příliv imigrantů nabádáni ke xenofobii. V jistém smyslu jsme si ovšem mnohem více podobní, než si umíme přiznat. Každý jedinec nehledě na kulturu, společnost a náboženství je poháněn stejnými zvířecími pudy. Na této úrovni jsme odlišní jen nepatrně, v rozložení sil toho a onoho temperamentu. Na vyšší úrovni interakce mezi sebou posuzujeme sami sebe skrze racionalizaci a ty,  kteří jsou natolik kulturně a nábožensky odlišní,  že jejich způsobu racionalizace nerozumíme, chápeme pouze jako masy ovládané pudy. Problém takových zemí spočívá v hluboce nedostatečném vzdělání i co do historie a globálního povědomí, tak do ostatních odvětví nám snadno přístupných znalostí. Pakliže nemají informace jako my, přebírají nekriticky informace od hlasitých soukmenovců z řad jim blízkých, avšak lhářů a buřičů. Netvrdím, že bychom se od sebe navzájem neměli učit. Nevím, zda máte stejnou zkušenost ze základní školy jako já, ale co si myslíte, že se od sebe učitel a žák naučí, pokud se navzájem nenávidí?

Patří tahle země nám?

Možná nás tu žije dost, ačkoli v jiných zemích žije mnohem víc lidí. Bavme se raději o příjmech a zdrojích téhle, případně jiné země s vysokým životním standardem. Je otázkou, zda značná část příjmů přicházejících sem není takřka vysávána z těchto zemí. Je mimo jiné známo, že důsledkem našeho liberalismu vlastní 1% populace 99% financí, takže sami sebe vinit nemusíte. Nedovedu říct, jaký by byl správný poměr rozdělení majetku ale tohle se zdá být až příliš, vzhledem k těm zemím, kde horko těžko naleznete rádio či kvalitní školství. Oni i my bychom se mohli mít lépe při vyrovnanějším poměru. To způsobil samotný pojem majetku.

Čistý majetek.

Muslimové mají Aláha a Korán, Křesťané Ježíše a Bibli, Ateisté mají svou důstojnost. Nápad je něco, co tím, že je mé, nemůže nikdo bez mého vědomí užívat, nehledě na to, zda jsem jeho strůjcem já, či jsem jej od někoho koupil. V jistém smyslu tak, jak o něm legislativně smýšlíme, když mluvíme o duševním vlastnictví, se podobá nemovitosti - je pouze jeden a smí být využíván jen jedním majitelem nebo s vědomím toho majitele. Nebo je naopak volně přístupný, jako řekněme freeware, jehož příkladem mohou být hodnoty té a oné kultury, jež si kdykoli můžeme vzít za své, či ne. Narozdíl od nemovitosti není fyzicky omezen, čili je možné jej jak záměrně, tak třeba i nevědomky kopírovat. Sekvence not, dat nebo slov - myšlenka - má oproti fyzickému majetku jednu obrovskou sílu: zatímco to, jak jsme prve uvažovali o přivlastnění majetku je v podstatě krádež, tento "nápad" je výtvor ryzí mysli, nestojící na ničem fyzickém - ukradeném. Pravděpodobně mohl vznikat s pomocí nástroje, a pomocí jiného nástroje být zaznamenán, ale to snad není příliš.

Účelem tohoto příspěvku vlastně nebylo v žádném případě kritizovat někoho, kohokoli, ikdyž svůj názor na dění ve světě mám a zdejší relativistický pohled má ještě značnou převažující nadstavbu. Původně jsem se chtěl obrátit k otázce šíření filmů, textů a muziky na internetu a myšlence, že takové majetky mají v podstatě mnohem větší morální váhu než majetek fyzický. Ale když už jsem se otočil na Islám, chtěl bych říct, že naším nejcennějším a přitom volným duševním majetkem jsou naše hodnoty. Snažit se je "prodat" je zlodějna a vnucovat bude vždy kontraproduktivní. Bude lepší, když si je zájemci sami vezmou, a my se raději zamyslíme, proč problémy dneška vůbec vznikly a jestli je ještě možné zvrátit to, čeho se všichni obávají. Já tvrdím, že tam, stejně jako tady, potřebují mít z čeho žít a znát svět okolo sebe. Islám sám o sobě není tak nebezpečně fundamentální, nebezpečné je spíš to, jaké se v souvislosti s nízkou vzdělaností a hrozbou hladomoru vytvářejí zlé systematické výklady jakožto nadstavba nad něco, co zlo není.