Hacknutý Android

Docela zásadně si pokaždé, když kupuji telefon beru telefon s Androidem, protože co si budeme povídat, zřejmě je to operační systém s nejrozsáhlejšími možnostmi. Jenže to s sebou nese i rizika. Ta jsou sice v mnohém zveličována, ale co se mně nestalo... Živím se jako řemeslník a tak často dochází k tomu, že nechtěně svůj telefon upustím, zmáčknu v kapse a nebo z kapsy vypadne. To zapříčinilo mou snahu nekupovat nové telefony za deseti tisíce, ale bazarové do dvou tisíc korun. Koupil jsem jakýsi čínský Telego Uranus, který je pro mé potřeby celkem šikovný, ale je ze druhé ruky...


Jednoho krásného dne mi přišla sms: "koupil jste emoticons v hodnotě 99 Kč." To se stalo ještě párkrát a následně začali chodit sms, jenž se tvářily jako sms od dívek, které se chtějí seznámit. To všechno mi začalo chodit proto, že můj telefon sám od sebe odesílal sms na jistá čísla. Tyto sms jsou pro můj telefon viditelná, mají momentálně přesně následující znění: "sx Odešlete POSLAT pro okamžité spojení s nadrženými ženami! /37232995" V tomto případě dokonce sms chodí na premium čísla, kam odeslat sms stojí třeba 50 Kč. Je to jasné, můj bazarový telefon sám odesílá premium sms a momentálně mi prodělal asi devět stovek.
Co ale s tím? Původně jsem se nechtěl spokojit s tím že se vzdám a resetuji telefon do továrního nastavení, takže jsem hledal které aplikace mají oprávnění posílat sms. Byl to například Whatsapp, nebo launcher, čili základní prostředí Androidu jako plocha či výběr aplikací. Jedna z podezřelých záležitostí na tomto bazarovém telefonu, protože v továrním nastavení má dvě odinstalovatelné aplikace launcher - kdo potřebuje dvě prostředí? Zkrátka všechny appky mající oprávnění odesílat sms jsem zlikvidoval, ale bez výsledku. Jak jsem již vykecal, tovární nastavení jsem zkoušel a stále stejný problém. Musel jsem tedy jíít na web svého operátora a zakázat premium sms. To ale neznamená, že jsem se vzdal.


Dosavadní diagnoza neukázala žádnou odnímatelnou aplikaci, která by to způsobovala - musí to tedy být některá z uzamčených aplikací tohoto telefonu, nějaký proces nebo služba. Odesílání sms nastává v okamžiku, kdy se připojím pomocí mobilních dat. Zda se to stejné děje i na wifi zatím nevím. Dalo by se ale předpokládat že to závisí na tom, zda je síť privátní nebo veřejná, protože evidentně telefon dostává instrukci k odeslání sms včetně textu zprávy i čísla kam se odesílá z vnějšího zdroje. Buďto se záhadný proces na androidu ptá "kam mám odeslat co" nějakého serveru (pak by mne privátní wifi nezachránila), nebo se nějaký klient připojuje na tento proces jako na server a řekne mu "pošli tohle tam". A tak já to nenechám, mám sice málo času ale když si hacker zahrává s ajťákem, musí přijít následky a budu hledat. A budu tento článek pochopitelně doplňovat. Vaše komentáře s radami uvítám.


Dobrá, dejme tedy tomu, že jsem podobný škodlivý kód napsal já, pak bych daný proces napsal jako klienta který si ověřuje, zda je telefon připojen k internetu. Následně pakliže zjistí, že je tomu tak, zeptá se jednou za čas jakéhosi serveru na jakési přednastavené IP adrese, na jistém přednastaveném protokolu, jestli má něco poslat a kam. Budu-li operovat s touto možností, možná bych mohl sledovat procesy s přístupem k internetu a zároveň k odesílání sms. Dále se tento telefon chová zvláštně co se týče vibrací, takže se můžeme podívat i na vše co má zároveň oprávnění k ovládání vibrací. Užitečná by mohla být utilitka schopná naslouchat na síťi. To znamená, že dokáže vypsat pakety, které byly na telefon přijaty a pakety z telefonu odeslané. Paket obsahuje IP adresu a port. IP adresou se určuje zařízení v síti (jako celý telefon) a portem se určí, jaká aplikace data přijímá. Podle hodnocení to nejlepší co google store nabízí je Fing. Zda tato aplikace dokáže sledovat přesné znění paketů, či zda dokáže daný port přiřadit k aplikaci nevím, ale zjistím.

Ajaj, kvantová mechanika.

Trávil jsem nějaký čas osamělým životem řemeslníka pracujícího daleko od domova a prokousával se po večerech teoriemi o tom, jak pracuje realita kolem nás. Když jsem se naposledy zabýval podobným tématem, zajímal jsem se o to, co je informace v tomto článku. Závěrem tohoto článku a mé úvahy o částicích bylo to, že se pravděpodobně dá říci o každé částici, že je defacto ekvivalentem informace. Informace, kterou nedokážeme přeložit, protože známe jen jednu její hodnotu. Jako kdybych řekl "Zrovna jsem jedl" ale nikdy neřekl kdy a kde v časoprostoru. Prázdná informace. V té době jsem to přirovnával k textu, kde potřebujeme vědět, kam které písmeno v celém textu patří. Nestačí pouze spousta písmen, potřebujeme také vědět, kam je umístit. Může se stát drobná chyba, ale protože slova existují v uršitích konvencích, dokázeme prelozit i to, co není zcela správně umístěno či zapsáno. Jenže třeba existuje funkce, kterou bychom každé informaci dokázali vypočítat její pozici. Pak každá částice obsahuje plnohodnotnou informaci i z hlediska mé dvourozměrné definice informace. Jenže ono toho je víc.

Asi nejvíc mou teorií otřásl fenomén, který ani Einstein nechtěl přijmout. Tomuto nejspíš nejslavnějšímu fyzikovy posledního století totiž nemohla na mysl přijít kvantová mechanika. Připadala mu absurdní zejména ta její myšlenka, která tvrdila, že částice nemá svou pozici, ani své vlastnosti, dokud je nezměříme. Teprve v okamžiku, kdy změříme vlastnosti nějaké částice, teprve tím částice získá svou pozici, dráhu, a jiné vlastnosti. Do té doby byly neurčité. Einstein se domnívá, že tyto částice měli své dráhy i další vlastnosti vždy dané. Tyto jeho úvahy částečně rozbil tzv. dvouštěrbinový experiment s elektrony. Je to složitější a tak se to pokusím vysvětlit později. To ale Albertovy nestačilo. Nalezl proto v rovnicích této teorie zvláštní fenomén, který si dnes osvojil název Kvantová provázanost. Tedy jednoduše řečeno, že existují dvě částice, které se vždy zachovají opačně při měření, ať jsou sebevíc daleko od sebe. To mu připadalo dostatečně absurdní, aby se kvantová mechanika podle něj dala označit za nedostatečnou. Opak se však po jeho smrti ukázal pravdou. Experimenty dokázali, že kvantová provázanost existuje a tudíž lze přenést informaci na neomezené vzdálenosti v okamžiku - rychlostí větši, než je rychlost světla.

No abych pravdu řekl, i mě to motá hlavou. Představa, že je možné, abychom v doslovné vědecké terminologii "Teleportovali" vlastnosti jedné částice na druhou, která se nacházi libovolně daleko nespadá úplně do naší představivosti. Ale hej, evidentně to takhle funguje, tak co s tím? Mám pracovní teorii, takovou, že kvantově provázané částice nejsou provázané ničím v této dimenzi. Jsou v podstatě jedním a tímtéž objektem ve vyšší dimenzi a protínají tento vesmír ve dvou prostorových bodech. To umožňuje pohyb napříč vesmírem nadsvětelnou rychlostí - skrze most kvantově provázaných částic ale co víc - a to jsme znovu čistě na úrovni spekulací mých představ - napříč časem. Mimo jiné tato kvantová teleportace dala vzniknout myšlence, že by bylo možno napříč vesmírem poslat celou lidskou bytost, ale s tím vyvstala rovněž složitá otázka. K tomu, abychom přenesli každou informaci z každé z miliard miliard částic našeho těla, musíme každou z těch částic zlikvidovat. Otázka zní, zda jsme my, živé bytosti složeni z částic, či z informací uložených v těchto částicích. To je v tomto ohledu totiž otázka života a smrti. Ale díky tomu jsem se musel nakonec vrátit k závěru toho článku co jsem dříve napsal. Je částice a informace ekvivalentem? Asi ne v tom smyslu, pokud jsme schopni kvantově teleportovat. Ale není nakonec podstatnější ta informace než ta částice? Kdyby přecijen kvantová provázanost dvou částic v našem vesmíru byla průnik spojitého objektu ve vyšší dimenzi dalo by se říci, že pakliže takto dokážeme přenést informaci, ačkoli ne částici, a to vše za podmínky "zničení informací o originálu", dalo by se předpokládat, že informace je přecijen podstatnější než částice, která ji nese.

Co možná nejpodrobněji o tom jak pracuje Bitcoin

Aby bylo jasno, nebudu se tu snažit popisovat ekonommickou podstatu BTC, kdo a co jí kryje, kdo jí vytvořil a nebudu ani spekulovat jak to s ní dopadne. Mým cílem je popsat tuto síť - protože to je to, čím bitcoin ve skutečnosti, po technické stránce, je. Možná se někdy příště podívám i čím je bitcoin lákavý pro zločinné podsvětí, pro nás ale platí, že na anonymitu majitele se nelze spolehnout Vše co se týče transakcí bitcoinu je totiž velmi transparentní. Možná se v následujícím povídání dopustím pár chyb, a to zejména proto, že hodlám prozatím jen přiblížit podstatu funkce kryptoměny laické veřejnosti. Takže pro začátek:

Hash

Předpokládal bych, že většina z vás to, jak pracuje a proč existuje hashování taknějak ví. Nakonec jsem dospěl k závěru, že by to byl mimořádně špatný předpoklad. Dalo by se říci, že hashování je speciální typ šifrování. Při klasickém šifrování musíme zajistit, aby příjemce zašifrované zprávy věděl jak zprávu vrátit do stavu před zašifrováním. Hash je udělán tak, aby neexistovala žádná operace, která by navrátila z hashe tu původní zprávu. Jediné co hash umožňuje, je ověřit, zda jsou dva hashe stejné. To by pak i původní zprávy byly shodné, čehož se využívá při ukládání a ověřování hesel téměř všude. Pokud by někdo ukládal hesla jako prostý text, považoval bych to za extra prasárnu...

Existují mineři 

Neboli do češtiny přeloženo těžaři. Jejich úkolem je jednou za cca. deset minut ověřit, zda všechny transakce mohou být provedeny, tedy zda má odesilatel dostatečný zůstatek v peněžence (peněženka (wallet anglicky) je důležitý termín) a když je v tom, podívá se miner taky kolik daný odesilatel nabízí peněz za samotné potvrzení. Ze všech transakcí, o kterých rozhodne, že jsou v pořádku vytvoří blok transakcí, a ten zahashuje. A tady to začíná být zajímavé. Síť funguje jako celek a kapacitu schopnou schvalovat takto transakce si hlídá. Čím je kapacita sítě těžařů silnější, tím těžší zadá úkol. Ten spočívá v tom, že hash, který je vytvořen z bloku transakcí musí mít na počátku určitý počet nul. Čím víc nul síť vyžaduje, tím složitější je vytvořit takový hash. Teprve tímto se stává blok těžko falšovatelný. Do sítě se totiž po demokratickém vzoru zapíše pouze ten blok, se kterým většina "výpočetního výkonu" souhlasí. Transakcí během snahy schválit blok přibívá a jediné, co lze v bloku měnit abychom si šanci jako těžaři zvýšili v čase mezi tím, je údaj zvaný nonce. Ten "ostatní výpočetní výkon", který problém hashe nevyřešil zkusí zadat stejný blok transakcí se stejnou noncí jako vítěz a pakliže hash vyjde stejně, a pakliže transakce jsou ty které dostali i všichni ostatní, pak si musí říct oukej, teď jsi to dal ty. Neustále se prostě stále dokola hashuje celej blok, dokud vám nevyjde takovej výsledek kterej síť požaduje. Kdo a kdy problém vyřeší je prostě náhoda. Obtížnost, tedy počet nul na počátku hashe, je nastaven tak, aby celá síť těžařů, na základě její výpočetní síly, vyřešila tento problěm jednou za cca. právě těch již výše zmíněných deset minut.

Abychom si vysvětlili, proč se těžař, tak jak jsme jej popsali, nazývá právě těžařem, musíme si ujasnit, že těžař je za schválený blok s požadovaným hashem odměňován, což je velmi důležitá věc. Nebýt těžařů, nikdo by neschvaloval transakce a zadarmo to těžaři dělat nebudou. Úspěšný těžař dostává 12,5 bitcoinu do své peněženky. Osobně předpokládám, že to funguje následovně: nálezce vítězného hashe do svého bloku transakcí prostě automaticky přidává transakci, která na jeho BTC adresu vloží stanovenou velikost odměny. K té může rovnou určitě přičíst i zbytky po odečtení přijatých a odeslaných plateb ze všech transakcí, což je způsob, jak schvalovatele-vítěze-těžaře odměňují sami odesilatelé peněz. Prostě pošlou 29,5 BTC, ale požadují aby na nějaký ůčet bylo zapsáno pouze 29 BTC. Konkurence je ale mezi těžaři obrovská a k tomu se každé cca. 4 roky odměna snižuje na polovic. Malí těžaři se združují do tzv. poolů, aby dlouho nečekali na odměny a spolupracujíc v nich si rozdělují odměny. Zakládají se těžařské farmy s gigantickou výpočetní silou. Při těžbě se hledí na návratovost za zakoupené či vyvynuté procesory, spotřebu a cenu energie.

Zajímavé, je, že

Důvod proč se odměny snižují je jednoduchý: bitcoinů bude omezený počet. Každých 210 tisíc schválených bloků se odměna sníží na polovic, aby se nakonec rozdělilo právě 21 milionů. Sranda je, že lze bitcoiny ztratit. Schopnost s nimi nakládat se zakládá na peněžence, kterážto může být na webu, souborem na disku stejně jako písmenka na papíře. Když se disk odporoučí, odporoučí se bitcoiny. To, ve prospěch ostatních majitelů, může způsobit mírnou deflaci měny. Podstatou je totiž znalost hesla, nebo lépe řečeno soukromého klíče. Většina programů, která slouží jako peněženka, vám soukromý klíč neukazuje, pouze si jej pamatuje jako trojici soukromý klíč, veřejný klíč a vaše adresa. Tyto tři údaje se generují automaticky a navzájem matematicky souvisí. Můžou být generovány offline, protože jejich datová délka je tak velká, že počet variací jest monstrózní - prakticky není možné, aby se jeden výsledek náhodou opakoval.

Obdržel jste BTC, gratulace...

Pro začátek nebudu komplikovat odesílání transakcí, které je taky malinko složitější. Začněme tím, že prostě někdo pošle bitcoiny na vaší adresu, kterou odesilateli sdělíte. Tu vygenerovala vaše peněženka společně s veřejným a soukromým klíčem. Protože adresa je nějakým způsobem hash veřejného klíče určité délky (předpokládám, že je k němu pouze doplněn kontrolní součet, aby se odesilatel bitcoinů nepřeklepl), a transakce, pakliže byla schválena, byla zapsána do blockchainu, lze ověřit, kolik se na té, či oné adrese nachází. To, že reálně daná osoba disponuje párem veřejného a soukromého klíče, lze prověřit třeba tím, že veřejný klíč zahashujeme, a měli bychom dostat přibližně adresu. Soukromý klíč má zase v souvislosti s veřejným klíčem tu vlastnost, že jedním se libovolný text či data zašifrují zatímco druhým způsobem se dešifrují. Pakliže dostaneme po zašifrování a dešifrování původní výsledek, evidentně patří tento soukromý k tomuto veřejnému klíči. Ta krása prosímvás spočívá v tom, že jeden z těch klíčů nemusíte vůbec prozradit, ba dokonce není ani se současnými znalostmi a výpočetními výkony možno jej dopočítat. Pomocí toho veřejného totiž kdokoli může nějaká data zašifrovat a poslat je vám, vy pak prokážete znalost soukromého tím, že odešlete zpět původní data. Jenže to, že vám někdo pošle prachy, vůbec nevyžaduje vaší ůčast. Ty BTC budou zapsaný v blockchainu tak dlouho, dokud je nepošlete dál. Veřejný a sukromý klíč použijete až v okamžiku, kdy peníze posíláte. Jediné, co musíte, je mít tuto trojici vygenerovánu.

A teď k tomu, v čem je odesílání BTC "trochu složitější"

Řekli jsme si, jak někdo pošle BTC na nějakou adresu. Na stejnou adresu může být posláno více peněz, ale zároveň si vaše peněženka může generovat libovolné množství adres a odesilatelé je vám mohou posílat tam. Tím pádem nelze sledovat stav účtu jednoho uživatele, pouze kolik se nachází na té, či oné adrese. Vaše peněženka kromě pamatování adres a klíčů slouží většinou i k tomu, aby sečetla bitcoiny ze všech adres, kterými disponujete. Jinými slovy a znovu: Vy nedisponujete konkrétními bitcoiny, ale transakcemi, které byly odeslány na adresy, ke kterým si vaše peněženka pamatuje klíče! Vám pak peněženka poví, že máte kupříkladu 1 BTC. Náhle se objeví situace, kdy potřebujete poslat někam bitcoiny. Konečně vytvoříme svou první transakci. Dejme tomu, že potřebujete za vraždu katalánského prezidenta zaplatit 0,5 bitcoinu. V tu chvíli vaše peněženka vezme tolik disponibilních transakcí, kolik v součtu stačí, ba většinou přesáhne požadovanou platbu, a pošle je těžařům. "Chlapi, pošlete to na tadytu adresu, jo?" Jenže když se sečtou nějaké transakce většinou vám vyjde o dost víc, než chcete platit. Takže současně pošlete i novou adresu, kterou vaše peněženka vygeneruje, aby vám na ni těžař poslal drobný nazpět. Tady mimo jiné platíte poplatek těžaři tím způsobem, že chcete méně drobných, než vám musí vracet. A tím ho i motivujete k tomu, aby vaší transakci zařadil do svého bloku. Aby mohl těžař prověřit vaší disponibilitu danými adresami pošlete k nim veřejné klíče, on je zahashuje a zjistí, ke kterým adresám patří a pomocí těchto stejných klíčů zašifruje náhodně vygenerované řetězece dat. Vy prokážete, že znáte i soukromé klíče tím, že mu pošlete původní dešifrovaná data.

A jako poslední blockchain

Řekli jsme si, jak se BTC posílají, jak se přijímají, jak se transakce ověřují a kdo z toho jak "těží"... Poslední co nám zbývá je řetězec bloků. Ten ukládá všechny bloky transakcí, bloky transakcí ukládají všechny transakce, takže blockchain je celá BTC historie. Kopie blockchainu si ukládají především těžaři, protože jim to umožňuje rychlejší ověřování, ale i některé peněženky si zálohují alespoň části řetězce, aby snáze dopočítali zůstatky na všech adresách. Každý nový blok v blockchainu odkazuje na předchozí, má ve svém obsahu zapsán vítězný hash toho předchozího. Takhle je to jednoduché. Za zmínku stojí také, že velikost bloku je limitována na 1MB. To každý blok omezuje v počtu transakcí a momentálně je BTC už natolik populární, že často překračuje tuto velikost. To má pak za následek dlouhé čekání či neprovedení transakce - to je problém. Změnit velikost bloku je fajn řešení, vyžaduje sice drobnou úpravu na softwaru všech uživatelů - aktualizaci, což bohužel vzhledem k povaze BTC není implementováno v žádném z nich celoplošně. Bylo by to stále nejmenší zlo, kdyby zároveň nebylo dopředu jasné, že by se stejná úprava nemusela učinit brzy znovu. Jakmile bychom do softwaru implementovali aktualizace, narušili bychom jeho decentralizaci. Blockchain a bitcoin není snadné obelstít. Ovládnutí nadpoloviční většiny výkonu by způsobilo zastavení činnosti BTC a umožnilo podvržení pouze vlastních transakcí, jediná skutečná hrozba je prolomení šifrování (případně hashování), které se v komunikaci BTC sítě používá.

Dneska uvedu pro srandu i nějaký zdroj, uvedl bych jich více, ale nepamatuju se kde jsem to četl. Zde je odkaz na blockchain explorer, jsou zde uvedeni uživatelé, kteří block ověřili, jednotlivé transakce, všechno. Je zde i popsáno programátorské rozhraní (API), aby si mohl člověk prohlédnout jak bitcoin pracuje, případně si naprogramovat peněženku. https://blockchain.info/

Programování těžby: http://www.righto.com/2014/02/bitcoin-mining-hard-way-algorithms.html

Doba dvojková

Jakmile přijdu domu z práce, z nějaké akce nebo jen tak odkudkoli po celém dni stráveném pryč shodím batoh, vytáhnu šest zařízeni a všech šest nějak připojím na nabíječku. Problematické je, že nemám tak docela dost zásuvek ani trafíček s USBéčkem, tak nabíjím tablet na zásuvce, starý mobil na jeho unikátní nabíječce jak bylo za našich mladých malicherných let ve zvyku je vyrábět, laptop na jeho nabíječce a skrz jeho USB porty sub-nabíjím empéčtverku a elektronickou cigaretu. K tomu jsem o vánocích dostal cleverfoun, a poslední dobou používám kameru. To by jeden neřekl kolik času a úsilí zabere příchod domu. Bohužel jsem se uráčil živit jako řemeslník na živnosti, a tak se mi stalo tradiční večeří pivo a instantí omáčky s těstovinami, a tradičním příchodem domů pozdní. Doma pak trávím čas "online", abych načerpal data a zábavu. No a tu a tam se taky stane, že mám chuť napsat něco na blog, jenže myšlenka je složitá a čas potřebný k jejímu kvalitnímu zpracování v podstatě již vypršel. Také motivace do druhého dne značně klesne. Tenhle článek měl být původně jedním z těchto případů, mám tu deset rozepsaných článků a v zájmu kvality se jim nevěnuji, dokud k nim nejsem motivován.

Říká se, že jsme závislí. A asi ano. Některé studie potvrzují, že používání těchto supermoderních technologií - protože to ony jsou, vyvolávají zvýšení hladin stejných hormonů, jaké se vyplavují při užívání drog. Dokázali, že tělo vylučuje endorfin pokaždé, kdy se nám ozve nějaká rekce z facebooku, twitteru, blogu, nějaká zpráva, prostě cokoli. Jenže kamarádíčkové, z hlediska ryze lékařského, podobné účinky má na tělo i třeba cukr. Nebo dívčí úsměv. Asi už do toho nepočítají, že každý, jak alespoň já sám za sebe mohu potvrdit, když zjistí kdo mu psal, tak teprve zaznamená reálnou emoční reakci. "Jo to zas ty nejspíš chceš půjčit prachy...". Sám za sebe jsem toho názoru, že člověk nějakou tu účinnou látku do svého těla v zájmu duševního zdraví občas dostat musí. Dělají to i jiní savci, když najdou kvašené ovoce. I tak to ale způsobuje, že si leckdy ustavičně kontrolujeme telefony, jestli nám někdo nereagoval, či jen tak nenapsal. Skutečně, jdete-li po ulici a všímáte si těch obličejů skloněných do světélkujícího displeje, máte pocit, že něco není ok. Tedy zejména sjíždějí-li lidé telefony či gamesy ve společnosti kamarádů, je to reálně hloupé a neslušné. Jaktiživ jsem já, ve snaze tady vytvořit kvalitní obsah své mysli nezaregistroval byť jen jediný takzvaný LAJK, ačkoli každý článek, který zde publikuji, sdílím také na facebooku. To samozřejmě může být způsobeno i tím, že se vlastně moje myšlenky nikomu nelíbí, za což nyní všem svým stem přátelům na FB děkuji. Jenže když to vemu do důsledku, lidé dřív také sedávali s pivem u televize a s novinami v tramvaji. Co do osobní komunikace mezi lidmi, se toho pramálo změnilo. Naopak skrze tyto technologie komunikujeme mezi sebou alespoň o to víc, kolik poskytuje tento nový rozměr.

Ale zpátky k tématu. Technologie, jaké dnes máme, jsou něco nevídaného. Poskytují přímo geniální konektivitu lidí, výrobců, zpravodajců, politiků, názorů, jenže s lidmi spojují také dezinformace, špatné produkty, s realitou se míjící názory a korupčníky. Vznikají bubliny, které se ustavičně utvrzují v něčem, čemu nelze věřit, co kupují věci, aniž je potřebují, podporují zloděje v parlamentu, atd. Tak třeba k bublinám - problém je v tom, že vytvoří-li si člověk názor na základě dezinformace, je potom těžké jej vyvracet. Daný člověk totiž kategoricky odmítá jeho popírání, protože potřebuje, aby byly jeho názory konzistentní, o což se dané dezinformační stránky zasazují rovněž velmi odhodlaně. A tak si z přátel odebírá ty, kteří s ním nesouhlasí, ukončuje sledování kanálů, které jsou s ním nekonzistentní a vzniká bublina. Kdyby alespoň člověk nadále cítil tlak na své názory, ale tento typ sociálních sítí umožňuje člověku se před kritikou ukrýt. Nikterak tomu nepomáhají ani emotivní či urážlivé reakce, to pak k bublinám naopak napomáhá. Jde o to, aby člověk vždy byl v nějaké míře nucen ke konfrontaci se svými názory, a jde i o to aby se ta konfrontace vedla ve smířlivém duchu.

Nebezpečí reálné tendence naslouchat lidem kteří jsou nám sympatičtí spočívá oproti naslouchání smyslu jejich tvrzení v tom, že čím sympatičtější daná osoba jest, tím větší krávoviny si od ní necháte nakecat. Naproti tomu ale nebezpečí v naslouchání názorům, které současně s vašimi harmonizují a dávají jim sympatický obličej, který je vyslovuje, spočívá v tom, že vaše schopnost odhalit kravinu je v podstatě nulová.

O jedné podobné bublince jsem dnes četl. Jedná se o skupinu fanoušků facebookové stránky, jíž vedou tři osobnosti známé pro svůj až fanaticky kladný vztah k Putinovskému Rusku. To ale není předmětem jejich snah, alespoň ne explicitně. Na svých stránkách předkládají články o špatnostech Evropské unie, NATO, Ameriky, uprchlících a islámu, čímž dávají dohromady lidi, kteří se tímto názorem rádi ověnčili. Další věc je ta, že doporučuje svým fanouškům shánět zbraně jako obušky, nože, pokud možno se přihlásit o zbrojní průkaz, dále probírá způsoby boje s jednotlivými zbraněmi, propaguje maskáče, a činí lidi odhodlanější bojovat proti NATO, EU, apod. Takovýto virtuální trénink je dále podpořen srazy a reálnými tréninky. Nevím jak vy, ale já vidím potenciál značného nebezpečí. Podobným způsobem začal převrat na Ukrajině.

Takže tolik k nevýhodám... Na základě sdružování lidí určitého názorového směru jsme se současnými technologiemi daleko lépe schopni dát dohromady daleko větší počty příznivců, než prostým tajným náborem. Činí to ale tyto organizace také daleko lépe monitorovatelnými. Na jejich místě bych svou komunitu lákal na veřejných webech, podobně jako to dělají, také bych ale pokračoval tím, že bych si vybíral jedince do "tvrdého jádra". Jenže jelikož už známe vstupní bránu, můžeme sledovat i jádro.

Tyto technologie poskytují konkurenční boj na zcela novém poli. Proto se náhle zdá, že internet je bojechtivý středověk, ale ani tak nemůžu být jeho odpůrce. Je to totiž až příliš dobrý nástroj i pro dobré věci. Vyžaduje si to tahle doba - To další přebíjí to předtím, a je úplně jedno jakým právem.

Pavel Novotný a jeho rozhovor

Takže navzdory tomu, že existuje minimální možnost žaloby od majitele webu, jenž zveřejnil následující rozhovor, já zkrátka nechtěl tím, jak mě fascinuje představa Pavla Novotného, jak říká následující pro parlamentní listy, vydělat tomuhle odpadu internetu nějaké peníze a sdílet tenhle rozhovor s čistým svědomím. Proto kopíruji. A prosím vás, nenavštěvujte web parlamentních listů. Autorem většiny těchto slov je beztak právě Novotný a ke čtenářům parlamentních listů se vyjádřil fascinujícím způsobem. Ostatně, posuďte sami.

Vy jste se několikrát zastal uprchlíků, ba dokonce i migrantů. Jak se vám líbí dočasné opatření Donalda J. Trumpa, který zakázal vstup do USA občanům sedmi muslimských zemí? A vlastně, když už o tom mluvíme, jak zatím hodnotíte práci nového amerického prezidenta?

Donaldovo opatření vnímám úplně stejně, jako podobná opatření dalších populistů, tedy je to čistě zištná akce, která má donutit plebs uvěřit, že prezident „jedná v národním zájmu“ a podobné píčoviny. Donald, podobně jako to dělají čeští Donaldové (Zeman, Okamura) hraje na tuhle strunu, aby se zalíbil prosťáčkům, co jej volí. Samotnému Donaldovi je celá věc v zásadě lhostejná, stejně jako Mildovi nebo Tomiovi, ale jejich voličům to co? Jejich voličům to říkat nebudeme. Nemělo by to žádny smysl, jak už jsem uvedl, jsou to prosťáčci. Těm není pomoci.

Obecně hodnotím „práci“ Donalda jako celkově populistickou, mně v zásadě nevadí, jsem člen ODS, ale to, co dělá on, to je zatím fraška. Do měsíce chci slyšet, jak zničíme Islámský stát. Stop uprchlíkům. No, v Česku by si Donald s voliči MZ rozuměl, ostatně oba dva volí podobní prvoci. Obecně od Trumpa nečekám v zásadě nic závadného, bude to myslím vcelku dobrý prezident. Je to samolibý kokot, ale oni tam mají mechanismy na to udržet ho v mezích. A přiznejme si, Obama byl dost nepopulární, to se Donaldoví nemůže stát. Je bílý a je proti uprchlíkům, to stačí tady i tam.

Ať už si o Trumpovi myslíte cokoliv, raduje se z něj český prezident Miloš Zeman, kterému vy láskyplně přezdíváte „Jitrnice“. Je Miloš Zeman „český Donald Trump“? Naváže podle vás Zeman s americkým prezidentem dobrý vztah? A bude vás štvát, když, jak s oblibou  říká prezidentská kancelář, bude mít Zeman unikátně dobré vztahy s prezidenty USA, Ruska i Číny zároveň?

Zeman je a není český Donald. Víte, Zeman je na rozdíl od Trumpa mimořádně inteligentní. Jitrnice mu říkám proto, abych vydráždil lidoopy, co jej volí. Zeman přesně ví, co dělá. Mně na něm nejvíc vadí, že neříká věci, které si doopravdy myslí. Je to chytré, ale to mají dělat střelci typu Okamury, ne prezident. Kondenzovaný Čecháček by si to šel hodit, znát Zemanovy skutečné názory. Samozřejmě, že souhlasí s Merkelovou naprosto ve všem, ale říct to plebsu nelze. Dělal bych to možná taky, vždyť se podívejte, jak to u nás funguje. Zeman s Trumpem dobrý vztah naváže, ale dodávám, že Trumpovi je Česká republika zcela u prdele, Ivana ne-Ivana, ale to taky vašim čtenářům raději neříkejme, jsou to jitrnice, nepobrali by to.

To, že bude mít Milda dobré vztahy s Rusy i s USA a s Čínou mě štvát nebude, mě to bude spíše srát. Protože zatímco čtenáři ParlamentníchListů.cz a další masové skupiny primátů budou hýkat, že je super, že Miloš jedná v národním zájmu, tak já budu spolu se zbytkem inteligence našeho státu vysvětlovat svým dětem, že panu Zemanovi platili obě kampaně Rusové a těm on musí sloužit. A dál budeme vyvěšovat v březnu tibetskou vlajku, a abych vaše primáty, pardon, čtenáře potěšil, dál budeme pokrytecky fandit Slavii. Nadšený ze Zemana nejsem, ale respektuju, že i naprostí kreténi a hovada mají u nás volební právo, tak to je a s tím je potřeba se smířit.


Bude Miloš Zeman kandidovat na prezidenta? A pokud ano, koho proti němu „vytasit“? Jak hodnotíte poslední činnost „Jitrnice“?

Samozřejmě, že bude – a kdo proti němu nastoupí je v zásadě jedno. Nemá skoro šanci. Musíte si uvědomit, že devadesát procent populace tvoří pitomci a mezi těmi má Zeman mimořádnou podporu. Kandidát by musel být Antizeman, nesměl by být z Prahy, musel by mít rád bůček a nenávidět negry. Ale to by zase nebyl prezident podle mého gusta. Sice by nelhal, ale byl by to rasista, což nesnesu. U nás ale může být příští prezident jedině venkovan-lháč, či venkovan-populista, tedy bude jím opět Zeman.

Poslední činnost Miloše Jitrnice hodnotím jako velmi efektivní. Jede si kampaň, famózně uhrál kauzu, ve které si jeho nohsledi nádherně pořešili protokoláře Forejta a podle mě měl řeč k Nejedlému, Ovčáčkovi i Mynářovi, je to znát z jejich chování v posledních týdnech. Miloš Jitrnice se připravuje dávno dopředu na prezidentskou volbu, kterou vyhraje, protože je to chytrá Jitrnice a většinu národa tvoří tupé Jitrnice. Nezbývá, než mu pogratulovat, hraje to fantasticky, má můj respekt.

Objevují se názory, že s Donaldem Trumpem končí éra Havla, Albrightové či Clintona. Je tomu tak, a je to tak správně? Zároveň má z Trumpa starost nejeden představitel EU, kterou ani vy neodmítáte...  Neukazuje se určitá zastaralost a neohrabanost EU na tom, že si jen špatně nalézá cestu k novému prezidentovi USA?

Je to tak samozřejmě špatně, ale ve vší slušnosti, debata o Halvovi je na vaší platformě nemožná. Ke stádu, které je schopno neuctívat Václava Havla coby zásadní osobnost naší historie, není možno mluvit jinak, než nějakými posuňky a těmi Havla neobsáhnete. Václav Havel byl člověk respektovaný celým světem, Milošem Zemanem svět, pokud jej vnímá, pohrdá, má ho na salámu a nerespektuje ho víc než pochcaný patník u prvního pangejtu. Zeman je naprostá ostuda a je škoda, že generace velkým státníků-demokratů, které jste
jmenoval, skutečně mizí.

Přichází krátké údobí populistů a za nějakých deset let se zase vše vrátí do starých kolejí. Je to přirozený proces. Nezbývá než doufat, že i u nás do té doby vychcípá generace důchodců-kverulantů a že pomře alespoň polovina radikálně smýšlejících prvoků z venkova, to bych si moc přál. Aby jednou prezidentovali lidé jako Miroslav Kalousek, či pan Fiala z ODS a lidé jako pan Okamura dělali to, co pro nás židy dělali vždy, tedy sloužili nám a čekali pěkně v rohu, co přilétne od panského stolu.

Krátce k EU – ano, je neohrabaná, říkám to nerad, ale měla by si vzít příklad z Velké Británie a jednat s nejvyšším představitelem USA s větší úctou. Já nejsem velký příznivec EU, ale pořád si myslím, že potřebuje především zefektivnit a omládnout, a že bez ní to nejde. Ale to jsou všechno věci, které sem nepatří, tady jsem ve výběhu primátů, kde se volí Okamura, Zeman a většina opic si tu myslí, že Miroslav Kalousek je špatný člověk, no prostě plebs.
Stejně vás, pane šéfredaktore, obdivuji. Víte, já dělal bulvár, ten má podobné příjemce, ale vy musíte obsloužit „čtenáře“ ještě o řád níž, vy už jste někde mezi Rytmem Života a neandrtálci a vodíte si to fantasticky a já vás za to velmi respektuji. Víte, ono dělat bulvár není snadné, vím o tom hodně, byl jsem mimořádně úspěšný šéfredaktor bulvárů, ale vy obsluhujete publikum, které je de facto negramotné, to je skutečně majstrštyk!

Trump je podle svých kritiků necitlivý hulvát. Je pro vás problém, že se netají tím, že rád osahává ženy? Vadí vám, že nadává novinářům velkých médií? A jak nahlížíte na to, že mnozí jeho příznivci jsou odpůrci potratů či výhod pro homosexuály?

Také jsem hulvát a osahávám ženy, akorát to dělám na úrovni a snažím se to dělat hlavně své manželce. Že Trump nadává novinářům mi vadí, ale co má asi tak dělat? Dělá to, co Babiš, tedy držkuje, protože mu nic jiného nezbývá. Vše, co je mu totiž solidními, nebo řekněme velkými, médii vytýkáno, je totiž pravda. Je to v zásadě nekompetentní, populistický, sexistický hulvát a rasista. A co říct k odpůrcům homosexuálů na webu, jehož drtivá většina čtenářů je rovněž tvořena odpůrci gayů a lesbiček. Podívejte, ve slušné společnosti, u nás v kavárnách v centru hlavního města a v centrech velkých krajských měst,  všichni víme, že Havel je 1000x víc než Zeman, Okamura je vypočítavý šizuňk, Kalousek je dobrý ekonom, co nekrade. Lidi nemáme dělit na černé a bílé, ale dobré a špatné, homofobie je výsadou primitivů z nejhlubší stoky nejhlubšího kanálu atd., ale tady na Parlamentních listech se nacházíme ve virtuální realitě tvořené pro zákazníky z řad prostého většinového venkovského obyvatelstva. Sem inteligentní člověk, až na čestné výjimky, nezavítá.

Uděláme si test, ano? Řekněte si, milí, ne nemilí, vy debilové, čtenáři nahlas větu: Vietnamci jsou lepší lidé, než Češi. Jsou adaptabilnější, chytřejší, učí se lépe jazyky a jsou pracovitější. Tak, a že vám to nejde přes pysky? Tak vidíte, jste debilové a s těmi se já nemohu pouštět do hlubších polemik na téma Havel, queer komunita atd. Těm já se mohu jen smát a držet od nich dál své děti, které nikdy neznásilní migrant, ale mohli by na chodníku slyšet mluvit nějakého čtenáře Parlamentních listů o politice, a to já nechci. Moje děti jsou děti inteligenta, vnoučata židovského obchodníka a vůbec jsou z elitní rodiny, budou celý život volit ODS a podobné strany a budou zapalovat svíčku za pana Havla a oběti autoritářských režimů, jako jsou ten ruský a čínský. A budou se smát lidem, kteří čtou podobné weby. A samozřejmě se jich budou bát, protože víme, kdo v roce 1933 zvolil v Německu Hitlera.

Udělal jste kariéru na psaní o celebritách. Jak se vám líbí např. boj Madonny či Angely Davis proti novému americkému prezidentovi? Ono proti němu „jede“ vlastně 90 % celebrit. Je to tím, že jsou to něžné duše a ten hrubý Trump jim vadí, nebo mají prostě jiné politické představy? Lze to srovnat s tím, že i proti Zemanovi vystupuje třeba David Koller, Jitka Čvančarová či Lenka Dusilová?

Celebrity by se vůbec neměly míchat do politiky, protože to většinou působí směšně, tedy pokud nejste Lucie Bílá, která políbí bosé chodidlo každému od Havla, přes Klause po Jitrnici z Vysočiny. Buď jak buď umělci jsou většinou lidé s vyšším intelektem a tedy někdo, kdo nemůže vnucovat plebsu svůj světonázor. Podívejte, takový čtenář PL má hovno, sedí někde na vrátnici a serou ho uprchlící. Tomu celebrita typu Novotný, která má peníze, šukala krásné modelky a žije v Praze a má IQ 128 prostě nemůže říkat, jak je svět uspořádán a jak by měl pan vrátný uvažovat. Víte, oni nemají šanci. Proto by měli umělci mlčet, vždy se to obrátí proti nim a bývají u toho tak směšní, že jsou pak vděčným objektem i pro ten bulvár. Který si zase kupuje plebs. Nádherná rovnováha.

V Německu budou volby. Zaslouží si Angela Merkelová obhájit křeslo kancléře? Po úvaze, co v rámci uprchlické krize udělala dobře a co dobře neudělala?

Kdo jiný by měl být kancléř… Angela Merkel – promiňte, že nepřechyluji, vím, že u vás musíte pro tupá hovada přechylovat a rozumím tomu – je velká, odvážná politička, která neudělala špatně vůbec nic. Možná měla být ještě tvrdší a donutit rasisticky smýšlející země jako ČR přijmout nějaké uprchlíky. Já vím, že k nám žádní nechtějí a je to všechno taková legrace spíše, ale já myslím, že by se vůči odmítačům pomoci uprchlíkům všeho druhu mělo postupovat mnohem razantněji.
Podívejte, takový syrský – zdůrazňuji ekonomický – migrant naší republice prospěje mnohem více, asi tak třikrát, než typický bílý debil-rasista. Proč je neměníme? Němci i Češi a další národy by měly za každého uprchlíka posílat do Asie a Afriky tři bílé debily, a jak by tu bylo krásně. Oni by tam chcípali a tím by vlastně i ten IS vykonal něco dobrého. Jo vidíte, to jediné doufám, že ten jouda Trump zničí teroristy z IS a to rychle, to bych si moc přál. Bojím se teroristů z IS. A miluju muslimy, škoda, že si nemohu s vašimi čtená… no spíše zvířátky, pokecat o tom, že to není to samé.

Jste členem ODS. Co dělá vaše partaj na centrální úrovni dobře, a co špatně? Které osobnosti vyzdvihnout, a které raději ne? A mimochodem, daří se ODS čelit Andreji Babišovi?

Moc se mi líbí ozdravný proces, který se daří, naše strana prošla obrovskou sebereflexí a jsem na sebe pyšný, že mně po osmnácti letech členství loni ani na vteřinu nenapadlo jí opustit. Pan profesor Petr Fiala není výrazná, vůdčí osobnost, ale je to čestný člověk, stejně jako byl Petr Nečas a vážím si ho. Jdeme dobrou cestou.